Zápisky ze supervizí: Slepé uličky

Někdy se s klientem ocitáme ve slepé uličce a máme pocit, že jsme selhali. Dokonce můžeme začít uvažovat o tom, že bychom tuhle práci neměli dělat.

Ale vzpomeňte si, jaké to je, když na procházce cizím městem zabloudíte do slepé uličky. Do místa, kam ostatní turisté nechodí. Můžete se zastavit. Podívat se vzhůru na nebe. Nadechnout se.

Je dost pravděpodobné, že to tam bude páchnout močí, čímž si uvědomíte, že je to sice zajímavé místo, ale zůstat tam nechcete. Tak se vrátíte na hlavní cestu a půjdete dál.

Odbočka do slepé uličky není selhání. Naopak. Možná bychom měli cíleně vyhledávat slepé uličky, abychom se mohli zastavit, podívat vzhůru a zjistit, že má smysl pokračovat.